|
|
Zátoka sviní a její vliv na americko-kubánské vztahy
Jaroš, Milan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje invazi v Zátoce sviní, která byla důležitou součástí americko-kubánských vztahů v 60. letech. Období mezi kubánskou revolucí a kubánskou raketovou krizí bylo poznamenáno rychlým zhoršení těchto vztahů. A právě tímto obdobím je také celá práce ohraničena. Invaze byla výsledkem tohoto zhoršování a Castrovo vítězství se stalo důvodem pro další eskalaci nepřátelství mezi Spojenými státy a Kubou. Práce odpovídá na otázku, jaký rozhodovací proces vedl k tomu, že nakonec skutečně došlo až k provedení invaze, jaké chyby stály za tím, že celá operace skončila fiaskem, kdo za to nese odpovědnost a jaké důsledky měl americký neúspěch na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi. Analyzuje především jednotlivé kroky přípravy a vliv, který na ně měly všechny zapojené strany. Dochází k závěru, že agresivní přístup byl zvolen kvůli okolnostem studené války a hrozbě komunismu, strachu USA ze ztráty vlastního vlivu na západní polokouli a osobním ambicím jednotlivých účastníků. Odpovědnost za neúspěch se nedá přiřadit pouze Kennedyho rozhodování, plánování CIA nebo špatně organizované kubánské opozici, protože za ním stálo spojení všech těchto faktorů. Fiasko v Zátoce sviní následně vedlo ke zhoršení vztahů, které bylo specifické dalšími americkými snahami zbavit se Castra a jeho rostoucí...
|
|
|
Příčiny, projevy a důsledky americké zahraniční politiky vůči Kubě v letech 1959 - 1963
Chocholová, Anna ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Mikulík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě v období od kubánské revoluce po smrt prezidenta USA Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odpovídá na otázku, co Spojené státy přimělo k rozhodnutí vést proti novému kubánskému režimu agresivní politiku, jaké tato politika měla výsledky, zda vstřícnější postoj vůči Kubě potenciálně představoval lepší alternativu, a jestli ho vzhledem k okolnostem mohli Američané vůbec zaujmout. Analyzuje jednotlivé události a aspekty tohoto období, v čele s invazí v Zátoce sviní, ve snaze zjistit, jak velký vliv měly Spojené státy na Castrův obrat ke komunismu a Sovětskému svazu, a zda právě i jejich vinou nakonec kubánská revoluce vedla až ke kubánské raketové krizi. Autorka dochází k závěru, že americká politika vůči Kubě v letech 1959-1963 nebyla vhodně zvolená, jelikož se jí nepodařilo dosáhnout jejího nejdůležitějšího cíle, tedy svržení Fidela Castra, a navíc zapříčinila větší radikalizaci kubánského režimu, jeho intenzivní spolupráci se Sovětským svazem a strádání kubánských obyvatel. Zároveň ale podotýká, že prosazení a implementace vstřícnější politiky, která by z dlouhodobého hlediska pravděpodobně představovala výhodnější alternativu pro oba státy, znamenalo pro prezidenty USA téměř nemožný úkol, a to především kvůli výjimečným podmínkám...
|
|
|
Zátoka sviní a její vliv na americko-kubánské vztahy
Jaroš, Milan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje invazi v Zátoce sviní, která byla důležitou součástí americko-kubánských vztahů v 60. letech. Období mezi kubánskou revolucí a kubánskou raketovou krizí bylo poznamenáno rychlým zhoršení těchto vztahů. A právě tímto obdobím je také celá práce ohraničena. Invaze byla výsledkem tohoto zhoršování a Castrovo vítězství se stalo důvodem pro další eskalaci nepřátelství mezi Spojenými státy a Kubou. Práce odpovídá na otázku, jaký rozhodovací proces vedl k tomu, že nakonec skutečně došlo až k provedení invaze, jaké chyby stály za tím, že celá operace skončila fiaskem, kdo za to nese odpovědnost a jaké důsledky měl americký neúspěch na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi. Analyzuje především jednotlivé kroky přípravy a vliv, který na ně měly všechny zapojené strany. Dochází k závěru, že agresivní přístup byl zvolen kvůli okolnostem studené války a hrozbě komunismu, strachu USA ze ztráty vlastního vlivu na západní polokouli a osobním ambicím jednotlivých účastníků. Odpovědnost za neúspěch se nedá přiřadit pouze Kennedyho rozhodování, plánování CIA nebo špatně organizované kubánské opozici, protože za ním stálo spojení všech těchto faktorů. Fiasko v Zátoce sviní následně vedlo ke zhoršení vztahů, které bylo specifické dalšími americkými snahami zbavit se Castra a jeho rostoucí...
|
|
|
Zahraniční politika Spojených států amerických vůči Kubě v letech 1958 - 1965
Fiala, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Zahraniční politika Spojených států amerických vůči Kubě v letech 1958-1965 U.S. Foreign Policy Towards Cuba, 1958-1965 PhDr. Jaroslav Fiala Abstrakt Práce se zabývá zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Kubě v letech 1958-1965. Analyzuje v první řadě příčiny a vznik kubánsko-amerického napětí v době, kdy na Kubě zvítězila revoluce vedená Fidelem Castrem. Ukazuje, jakým způsobem politika Spojených států a kontext studené války přispěly k politické polarizaci a radikalizaci na Kubě. Práce analyzuje, do jaké míry se lokální konflikt v podmínkách studené války transformoval do "mezinárodní občanské války". Cílem práce je obhájit tezi, že revoluční Kuba v první polovině šedesátých let ovlivnila globální rovnováhu sil mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Úvodní kapitoly shrnují předpoklady a příčiny kubánské revoluce, analyzují vztahy USA a spřátelených diktatur a zahraniční politiku vůči vládě Fulgencia Batisty na Kubě. Práce pokračuje povstáním proti Batistovi a partyzánskou válkou, v níž se nepřímo angažovaly Spojené státy. Kvůli komplexnímu pochopení dobových událostí využívá multiarchivní výzkum amerických, britských a československých pramenů. Jejich srovnání ukazuje, do jaké míry byli Kubánci schopni jednat nezávisle, a pomáhá porozumět logice východoevropské politiky. Práce zároveň...
|
|
|
Komentovaný překlad: Introduction (s. 1-21) in The Kennedy tapes: inside the White House during the Cuban missile crisis (Belknap Press 2000)
Hřibová, Katrin ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Ott, Libor (oponent)
Jádrem této práce je překlad části předmluvy ke knize The Kennedy Tapes: Inside the White House During the Cuban Missile Crisis. Teoretickou část tvoří komentář překladu. Ten se skládá z překladatelské analýzy, která je vytvořena volně podle modelu Christiane Nordové a zkoumá vnětextové a vnitrotextové faktory. Následuje popis zvolené překladatelské metody, na který navazuje typologie překladatelských problémů a popis posunů vzniklých při překladu. Klíčová slova: překlad, analýza překladu, překladatelský posun, překladatelský problém, metoda překladu, karibská krize, John F. Kennedy, Spojené státy americké, Svaz sovětských socialistických republik
|
|
|
"Analýza rozhodovacího procesu Kennedyho administrativy za druhé berlínské krize v roce 1961
Procházková, Michaela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Druhá berlínská krize představuje jeden z důležitých mezníků ve vývoji sovětsko-amerických vztahů v průběhu studené války. Berlín byl po druhé světové válce rozdělen do čtyř okupačních zón, tato situace vyústila po vzniku dvou německých států do rozdělení města na západní a východní část. Na konci roku 1958 pohrozil sovětský vůdce Nikita Chruščov západním mocnostem, že podepíše separátní mírovou smlouvu s Německou demokratickou republikou a předá kontrolu nad přístupem do Západního Berlína východoněmeckým orgánům. Následná čtyřstranná jednání okupačních mocností nedokázala nalézt řešení berlínské otázky. Po prezidentských volbách roku 1960 se stal prezidentem Spojených států amerických John F. Kennedy, a zdědil tak berlínskou otázku po svém předchůdci. Bakalářská práce "Analýza rozhodovacího procesu Kennedyho administrativy za druhé berlínské krize v roce 1961" se zaměřuje na dva klíčové momenty ve vývoji krize - první setkání Kennedyho a Chruščova, k němuž došlo ve Vídni v červnu 1961, a uzavření hranic mezi východním a západním Berlínem následované výstavbou berlínské zdi v srpnu 1961. Jejím cílem je analyzovat reakci Spojených států na tyto události za pomoci tří teoretických přístupů - teorie racionální volby, teorie organizačního chování a teorie vládní politiky.
|
|
|
Příčiny, projevy a důsledky americké zahraniční politiky vůči Kubě v letech 1959 - 1963
Chocholová, Anna ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Mikulík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě v období od kubánské revoluce po smrt prezidenta USA Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odpovídá na otázku, co Spojené státy přimělo k rozhodnutí vést proti novému kubánskému režimu agresivní politiku, jaké tato politika měla výsledky, zda vstřícnější postoj vůči Kubě potenciálně představoval lepší alternativu, a jestli ho vzhledem k okolnostem mohli Američané vůbec zaujmout. Analyzuje jednotlivé události a aspekty tohoto období, v čele s invazí v Zátoce sviní, ve snaze zjistit, jak velký vliv měly Spojené státy na Castrův obrat ke komunismu a Sovětskému svazu, a zda právě i jejich vinou nakonec kubánská revoluce vedla až ke kubánské raketové krizi. Autorka dochází k závěru, že americká politika vůči Kubě v letech 1959-1963 nebyla vhodně zvolená, jelikož se jí nepodařilo dosáhnout jejího nejdůležitějšího cíle, tedy svržení Fidela Castra, a navíc zapříčinila větší radikalizaci kubánského režimu, jeho intenzivní spolupráci se Sovětským svazem a strádání kubánských obyvatel. Zároveň ale podotýká, že prosazení a implementace vstřícnější politiky, která by z dlouhodobého hlediska pravděpodobně představovala výhodnější alternativu pro oba státy, znamenalo pro prezidenty USA téměř nemožný úkol, a to především kvůli výjimečným podmínkám...
|
|
|
"Special Relationship" v době vlády Harolda Macmillana (1957-1963)
Beranová, Monika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Práce analyzuje klíčové momenty z období vlády Harolda Macmillana jakožto ministerského předsedy Velké Británie a vlády Johna Fitzgeralda Kennedyho, prezidenta Spojených států. Velká Británie a Spojené státy disponovaly zvláštním vztahem, který byl založen na jejich úzké spolupráci. Macmillan s Kennedym vztah prohloubili osobním přátelstvím, které hrálo roli při řešení nastalých konfliktů v době studené války, kdy hrozilo jaderné zničení. Analýza dokazuje, že "Special Relationship" v období mezi lety 1957 až 1963 prošel dynamickým vývojem, avšak nikdy zcela neztratil svůj zvláštní status. I přes počáteční nedůvěru obou zemí po Suezské krizi, dokázali oba politici najít vždy kompromisní řešení. Díky jejich přátelství a hlubokému respektu se v dobách nejvyšší hrozby dokázali sjednotit. Názornou ukázkou osobního vztahu je například Karibská krize, kdy Kennedy byl v telefonickém spojení s Macmillanem a žádal ho o radu. Tímto se Macmillan stal jedním z hlavních poradců při řešení krize. Zvláštní vztah obou zemí neskončil v roce 1963, kdy Macmillan rezignoval a Kennedy byl zastřelen. Silná politika v rámci "Special Relationship" se projevila i v období vlády Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové.
|
|
|
Role jedince v mezinárodních vztazích: Vůdci a jejich postavení v mezinárodním systému
Kurzweil, Matěj ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Cílem předkládané práce je nalézt odpověď na to, proč se vůdci rozhodují tak, jak se rozhodují. Na příkladu Karibské krize z roku 1962 se snažím analyzovat rozhodování amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a sovětského vůdce Nikity S. Chruščova. Karibská krize byla nejnebezpečnějším momentem od druhé světové války a svět se dostal na pokraj jaderné války. Osud miliónů lidí závisel na rozhodnutí amerického prezidenta a sovětského vůdce. Na jejich rozhodování se podílelo mnoho vnitřních a vnějších faktorů a úkolem této diplomové práce je zjistit, jaké faktory a v jaké míře působily na rozhodování těchto dvou vůdců.
|
host ::
RSS.